Tiskové zprávy (45. ročník)

Diskusní panel: Současná filmová tvorba pro děti v Čechách a ve světě

3. 6. 2005 | Tuzemští i zahraniční filmoví profesionálové se setkali ve čtvrtek odpoledne, aby společně diskutovali o problémech výroby dětských filmů a především o zkušenostech s jejich produkcí a především s jejich financováním. Tuzemští i zahraniční filmoví profesionálové se setkali ve čtvrtek odpoledne, aby společně diskutovali o problémech výroby dětských filmů a především o zkušenostech s jejich produkcí a především s jejich financováním. Mezi hosty byli například Jiří Chalupa, dramaturg ČT, Magdalena Sedláková, producentka ČT, Miroslav Adamec, předseda Asociace režisérů a scénáristů, režisérka Věra Šimková-Plívová, švédský producent Lennart Ström, německá producentka Uschi Reich, Zuzana Gindl-Tatárová, prezidentka Slovenské filmové a televizní akademie nebo polský režisér Tadeusz Wilkosz.
Na začátku Miroslav Adamec pohovořil celkově o stavu filmové tvorby pro děti u nás. Konstatoval, že v ČR je tato tvorba značně podceňována a že zdaleka nevyužíváme potenciálu, který zde je. „V minulosti byla tvorba pro děti dokonce naším významným vývozním artiklem,“ dodal. Podle něho je dnes naším hlavním problémem hledání zdrojů na financování výroby a distribuce dětských filmů. Podle studií se žádná země do 35 milionů obyvatel bez dotací na dětský film neobejde. České filmy financuje ze svého poměrně napjatého rozpočtu hlavně Česká televize. Fond pro podporu a rozvoj české kinematografie je nevhodně naplňován a množství peněz, které rozděluje je velmi omezené (asi 90 milionů korun ročně). Proti návrhu zákona, který by fond naplnil ze speciální daně z objemu televizní reklamy, bojují zase komerční televize, takže řešení je zatím v nedohlednu.
Podnětný a inspirativní byl příspěvek švédského producenta Lennarta Ströma, který popsal skandinávský model financování filmů. Řekl, že především je to otázka politického rozhodnutí, které švédští představitelé učinili a které je základem pro vytváření adekvátních podmínek pro tvůrce. Švédský filmový institut může každoročně rozdělit na výrobu filmů až 22 milionů eur ročně, což je více jak sedmkrát tolik, než rozpočet českého fondu. Institut hradí až 30 procent nákladů na výrobu filmů. Druhým pilířem je veřejnoprávní televize, podobně jako u nás, a třetím pilířem je spolupráce s ostatními skandinávskými státy (koprodukce). V Polsku se situace také velmi zlepšila. Přijali zde podobný model, který je navrhován u nás, a podle režiséra Tadeusze Wilkosze velmi dobře funguje.
Dalším diskutovaným problémem byla, kromě produkce, otázka financování distribuce a propagace, která je zhruba stejně nákladná jako samotná výroba filmu a na kterou nelze žádné dotace žádat. Proto se často nedaří, aby se filmy k divákovi dostaly tak, aby se náklady vracely.
Přítomní se shodli, že dětské filmy jsou investicí do budoucna a určitě má smysl je točit, ale že bez fungujícího vládního systému podpory to bohužel není možné.
Doufejme, že podobná setkání napomohou k rozvoji kinematografie pro děti a že se na zlínském festivalu a hlavně v kinech brzy objeví mezi soutěžními snímky také nějaký nový český celovečerní hraný film pro děti.