Napsali o nás (44. ročník)

Nový programový ředitel dětského filmového festivalu Petr Koliha: Chci navázat na to dobré z minulých let

16. 12. 2003 | Ve funkci programového ředitele zlínského filmového festivalu, který je vlastně vrchním dramaturgem při výběru soutěžních i nesoutěžních filmů, střídáte Pavla Melounka. Určitě přicházíte s novými vizemi, které budete chtít uplatnit. Jaké jsou?

Ve funkci programového ředitele zlínského filmového festivalu, který je vlastně vrchním dramaturgem při výběru soutěžních i nesoutěžních filmů, střídáte Pavla Melounka. Určitě přicházíte s novými vizemi, které budete chtít uplatnit. Jaké jsou?

Své představy samozřejmě mám. Především chci ale navázat na to dobré, co se tady v minulých letech udělalo. Vůči Pavlu Melounkovi mám neskonalou úctu. Udělal dohromady s Vítězslavem Jandákem velký kus práce. Zlínský festival se rozrostl ve své kategorii mezi největší festivaly na světě. Moje práce by nyní měla spočívat v hledání jeho nových kvalit a možností. Kvantita by se měla přerodit v kvalitu. Rád bych například celý festival více zpřehlednil, více zdůraznil vlastní soutěž pro děti a mládež, včetně animované tvorby, která - i když ke Zlínu tradičně patří - v poslední době nebyla příliš ve středu pozornosti. Každopádně navážeme také na letošní první ročník soutěže evropských debutů. Novinkou bude nová hlavní cena, která se bude jmenovat Evropa a pro vítěze přinese příležitost v podobě možnosti ekonomické a kapacitní podpory při výrobě dalšího filmu ve zlínských ateliérech. Totéž bude platit i pro vítěze soutěže animovaného filmu.

Říkáte, že se chcete vrátit k dětskému filmu.. Co tím máte na mysli?

Nechci, aby festival byl jen přehlídkou pro odborníky. Rád bych ho vrátil dětskému a mladému divákovi. Jedním z kroků bude i uvažované spojení dětské a dospělé poroty v kategorii animovaného filmu. Bude to přínosné při vyhodnocování filmů, ceny pak budou mít pro tvůrce úplně jinou prestiž. Porota by měla pracovat v poměru čtyři děti a tři dospělí.

V posledních ročnících se občas diskutovalo o vhodnosti či nevhodnosti soutěžních hraných filmů. Před dvěma lety měli učitelé výhrady třeba vůči otevřeným sexuálním scénám. Jindy se zase mluvilo o tom, že jsou vybírány filmy ztvárňující příliš vážná, dospělá či brutální témata, která děti příliš neuchvátí. Návratem k dětskému divákovi jste měl na mysli i toto?

Od učitelů zlínských škol jsem už slyšel, že by mělo být přesněji rozlišováno, pro kterou věkovou kategorii žáků, kteří do kina půjdou, je ten který film určen. Pro mě osobně je podstatné na festival přinášet kvalitní filmy s morálním poselstvím a pozitivní energií, které sice reflektují tíži současného světa, ale směřují k dětskému divákovi.

Co vlastně práce programového ředitele obnáší? Asi teď prosedíte hodiny a hodiny u videa, abyste vybral filmy, které budou na příštím festivalu soutěžit...

Už jsem s vysedáváním u videa začal. Jsme ve fázi oslovování distributorů a režisérů, takže se začínají scházet první videokazety. Tuto práci ale již důvěrně znám - jsem členem Evropské filmové akademie a zde každý rok rozhodujeme o několika desítkách nejlepších filmů z celé Evropy. Samozřejmě musím všechny zhlédnout.

Zlínský festival je známý tím, že děti v poslednch letech při návštěvách projekcí neplatí žádné vstupné. Zůstane to zachováno?

Projekce budou i příští rok zadarmo. Zachováme také bohatý doprovodný program. Chystáme v něm i novinky, doprovodné akce doznají řadu nových nápadů. Například budeme mít k dispozici vlak, který bude s projekcemi festivalových filmů jezdit o prázdninách po republice. Také navazujeme kontakty na česko-slovenském pomezí a chceme přivézt tamní děti do Zlína.

Když už mluvíme o dětském filmu, který vás osobně v poslední době zaujal?

Zrovna teď jsem jeden takový viděl, francouzský snímek Motýl. Vypráví o starém pánovi a malé holčičce, kteří se spolu, shodou okolností, vydají na zvláštní výlet. Diváci ho v kinech uvidí na jaře. Je velmi čistý, natočený s humorem a přitom má v sobě jemné poselství.

A který film vám nejvíc utkvěl z dětství?

Knoflková válka. Je to klasika a tu bych mimochodem chtěl v tomto ročníku v rámci dne francouzské kinematografie také představit. Líbil se mi třeba také Lamorissův Červený balónek. A pokud jde o české filmy? Ohromný zážitek pro mě byl film Dědeček, Kilián a já. A samozřejmě Zemanovy animace. Ty mě jako kluka vždy fascinovaly.