Napsali o nás (44. ročník)

Zpěvačka Věra Martinová dokázala, že umí malovat

21. 4. 2004 | Od prezidenta Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež Zlín Vítězslava Jandáka dostala důležitý úkol - pomalovat jednu z filmových klapek, které se v rámci festivalu každoročně draží. O Věřiných malířských schopnostech se Jandák dozvěděl již loni.

Věra Martinová má za sebou dny plné nervozity. Od prezidenta Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež Zlín Vítězslava Jandáka dostala důležitý úkol - pomalovat jednu z filmových klapek, které se v rámci festivalu každoročně draží. O Věřiných malířských schopnostech se Jandák dozvěděl loni ve Zlíně náhodou.

"Jen tak jsme si povídali a moje kamarádka víceméně z hecu prozradila, že maluju a také bych to zvládla. Myslela jsem, že si na to nikdo nevzpomene. Jenže mi jménem Slávka Jandáka přišel dopis, a že prý do čtrnácti dnů potřebují mít klapku hotovou. Nejdřív jsem chtěla odmítnout, tou dobou jsem totiž dokončovala desku a chystala turné a myslela si, že to nezvládnu. Ale nakonec jsem se do toho pustila. Doufala jsem také, že se k mému výtvoru bude přistupovat s tím, že nejsem v malování profík."

Martinové mimo jiné polichotilo, že bude její jméno figurovat mezi slavnými malíři, jako je Libor Vojkůvka nebo Kristián Kodet. "Je zavazující být mezi těmito jmény, ale dělalo mi to dobře a zdravě mě to vybudilo. Říct ne je hrozně jednoduché, ale poprat se s tím je lepší. Je to pěkný pocit," říká Martinová, která už má obrázek hotový. Teď na něm ještě dosychají barvy. "Pracovala jsem na něm tři dny. Olejové barvy pomaleji zasychají, a tím spíš na dřevotřísce. Jsem zpěvačka, muzikantka, a chtěla jsem, aby o mně něco vypovídal. Volila jsem tedy samozřejmě hudební téma. Je to taková abstrakce, trochu tvar kytary. Myslím, že se obrázek povedl a že se mezi těmi všemi od více či méně známých výtvarníků neztratí."

Klidná a vyrovnaná Věra Martinová paradoxně přitahuje děsivé události a tragédie - v dubnu 1986 spolu s kapelou Schovanky opustila hotel ležící sedmnáct kilometrů od Černobylu pouhých deset dní před jadernou havárií, v roce 1989 prodělala těžkou autohavárii, po které jí zůstala jizva na tváři a v roce 2001 byla v době teroristických útoků na USA sama bez manžela Jaroslava Petráska i dcery Anežky nedaleko World Trade Center. Do třetice všeho dobrého i zlého, říká se, a tak i Věra doufá, že už si nepříjemné věci vybrala a bude moci nerušeně pracovat.

Právě vydala novou desku s názvem Kytarová, na které vychází vstříc posluchačům kytarovými verzemi svých známých písní, a vyráží na koncertní turné. Nejvíc se těší na jižní Moravu, kde prý zažívá skvostné koncerty. "Lidé jsou tam energičtější a chtějí se bavit aktivně. Tleskají, pískají, prostě koncertem žijí. Předávají mi tak energii a to je báječné." Na turné si Věra dokonce pořídila nový účes. "Zjistila jsem, že moje původní barva vlasů, tmavá, je daleko lepší než světlá, kterou jsem nosila. Obtěžovat mě začaly i dlouhé vlasy - hlavně při tenise mi lezly do obličeje, tak jsem je nechala zkrátit. Na téhle délce asi zůstanu, vyhovuje mi."

Věra Martinová pravděpodobně zůstane i u jednoho dítěte, i když by si jedenáctiletá Anežka sourozence přála. "Vysvětlila jsem jí, že to není jednoduché. Jednak je mi dost let, Jardovi ještě víc, a potom je v tomhle povolání jedno dítě v podstatě přepych. Jsem hrozně ráda, že Anežku mám, je zlatá, výborně se učí, ale je to starost. Pro mě je psychicky hrozně náročné nechávat ji na hlídání někde u známých, když odjíždíme někam na šňůru, byť vím, že je jí tam dobře. To jí raději pořídíme zvířátko. Máme dva psy, domácího králíka, křeček nedávno umřel. Vždycky si řeknu, že už další zvíře pořizovat nebudu, prožívám totiž jejich smrt hrozně. Obávám se však, že Anežka bude chtít nového křečka a já jí ho zase koupím."

HUDEBNÍ KLAPKA. Věra Martinová pomalovala filmovou klapku, která se vydraží na Mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež Zlín.